Historie obce
Stručná historie obce Rynholec
Rynholec v textech také Rynholt, Reinhold, Rynholecz a Rinholecz

Všichni, kdo se v minulosti zabývali obcí a jejím jménem, se shodně domnívají, ze vznikla ve 13. nebo na počátku 14. století. Autor podepsaný šifrou Er. psal v roce 1927 ve Vlastivědném sborníku okresu slánského a no-vostrašeckého, že jméno Rynholec vzniklo nejspíše od německého Reinholz, tedy česky rýnské dřevo a tento svůj výklad se snažil vysvětlit tak, že to jméno dali osadě první kolonisté, Němci z Porýní, jako evokaci na svou rodnou zemi. Tento výklad sice nepostrádá nápaditosti, ale zdá se nám poněkud násilný.
Mnohem pravděpodobnější je výklad Profousův, který usoudil, že jméno Rynholec vzniklo přivlastňovací příponou -jb z osobního jména Ryn(h)olt a znamenalo Ryn(h)oltův, tj. dvůr. A odtud pak, podobně jako je k výrazům ve dvorci, do dvorce první pád dvorec, vznikl nominativ Ryn(h)olec. V urbáři smečenského panství z roku 1590 je už psáno s -h- Rynholecz.
Významný regionální badatel F. Vacek se domníval, že osada Rynholec vznikla ve druhé polovině 13. století. Svůj závěr odvozoval z polohy a tvaru osady. Především vycházel z toho, že lánová soustava polností, o níž pojednáváme ještě dále, se nevyskytuje dříve než ve 13. století, dvě řady statků podél cesty napříč návrší od severního boku k jižnímu jsou netypické pro staré české vesnice. Konečně také se vyslovil ke jménu osady: domníval se, že vzniklo z osobního jména Reinhold v některé ze svých podob. Jmenoval se tak asi zakladatel vsi a odtud tak pojmenování Rynholec. V podstatě sním souhlasíme.
Z bouřlivé doby husitského hnutí mezi lety 1420-1437 nemáme žádnou písemnou zprávu. Jenom jeden hmotný pramen se nám zachoval. Na katastru obce, v areálu závodu Prefa, byla v minulém století nalezena bronzová monstrance, dříve pozlacená, jež pochází z první poloviny 15.století. Dostala se sem zřejmě při průchodu husitských vojsk. Dnes je vystavena v expozici archeologie ve Vlastivědném muzeu v Novém Strašecí.

Nesmírně krutá byla k Rynholci 30. letá válka, na jejímž konci v roce 1848 byli ve vesnici pouze 2 hospodáři a 5 chalupníku. V tomto poválečném období se začíná v obci s pálením dřevěného uhlí v milířích.
V 18. století je Rynholec jednou z největších obcí panství smečenského.
Roku 1786 objevil panský úředník M. Daniels u Rynholce ložiska raše-liny, která je zpočátku těžena pro otop domácností, je ale postupně vytlačována černým uhlím, které se v té době začíná také těžit.
V okolí obce bylo v minulostí několik šachet na těžbu černého uhlí, největší z nich Beatrie (Laura) a Anna, později známá jako Důl Československé armády, na kterém byla také v oblasti ukončena těžba uhlí v roce 1965.
Po pádu dominiálního systému v roce 1848 náležel Rynholec politickému okresu slánskému, po reorganizaci správy od roku 1949 k okresu novostrašeckému a od poslední správní reformy v roce 1960 je samostatnou obcí okresu Rakovník.
Začátkem 20. století byla v okolí obce nalezena ložiska lupku, v roce 1908 bylo započato s těžbou a pálením této suroviny v milířích na nedaleké Lauře. Výroba a zpracování této suroviny je v okolí obce zachována dodnes.
Pamětihodnosti: kaple sv. Isidora, stanice koňské dráhy, strážní domek ČD, pomníky padlým v 1. a 2. světové válce
Osobnosti: Jakub Jindřich Baumann - učitel a hudební skladatel
V textu byty použity výňatky z publikace Rynholec vydané k 650. výročí založení obce.