Lipový kvíz

  1.  Jak se určuje stáří stromu?
    1. Podle letokruhů
    2. Podle historických záznamů
    3. Podle obvodu kmene
  1. Kolik roků mají nejstarší lípy v České republice?
    1. Okolo 500 roků
    2. Okolo 700 roků
    3. Okolo 1000 roků
  2. Jaké druhy lip v Evropě rozlišujeme?
    1. Lípu malolistou, lípu velkolistou a lípu srdčitou
    2. Lípu malolistou a lípu srdčitou
    3. Lípu velkolistou, lípu srdčitou a lípu evropskou
  3. K čemu se používá čaj z lipového květu? 
    1. Na zklidnění a pro lepší spánek
    2. Při nachlazení, horečce a kašli
    3. Při žaludečních nevolnostech a zácpě
  4. Lípa patří mezi medonosné stromy: ze kdy pochází nejstarší doklad o využití medu?
    1. Z doby před 6 000 lety
    2. Z doby před 13 000 lety
    3. Z doby před 20 000 lety
  5. Své využití našla lípa i ve středověku, kdy byla její kůra oblíbeným lékem:
    1. Proti moru
    2. Proti malomocenství
    3. Proti padoucnici
  6. Z lípy se dá zužitkovat skutečně vše. Mezi málo známe užitkové části stromu patří:
    1. Kořen
    2. List
    3. Lýko
  7. K čemu se využíval lipový plod?
    1. K výrobě čokolády
    2. K plnění polštářů
    3. K výrobě kávovinového nápoje
  8. K čemu se v dávných dobách využívalo lipové dřevo?
    1. K výrobě štítů
    2. Jako důlní výztuž
    3. K věštění
  9. Nesmíme zapomenout na lipové uhlí: k čemu si myslíte, že se využívalo?
    1. K výrobě tzv. živočišného uhlí
    2. Jako zásyp k ošetření ran
    3. Jako součást střelného prachu

ODPOVĚDI:

Otázka č. 1 (správná odpověď: a+b+c)

Správně jsou všechny tři možnosti. Nejjednodušší je samozřejmě spočítat letokruhy, ale nevýhodou je, že tato metoda je přesná pouze když je strom poražen. Pokud má být strom zachován, je možné použít „přírůstkový vrták“, kterým se strom navrtá. Vrták je uvnitř dutý, takže v něm zůstává úzký vzorek dřeva, na kterém se po vytažení letokruhy spočívají. Nevýhodou je, že i tato metoda strom poškozuje, třebaže minimálně.

Historické záznamy jsou samozřejmě ideálním zdrojem údajů, nicméně ve starých kronikách nemusí být vždy datum zasazení stromu, spíše se dozvídáme, že už tehdy zde stával „prastarý rozložitý strom“, z čehož můžeme odvodit, že stáří stromu se rovná nejméně datu zápisu plus ještě něco navíc…

Měření obvodu stromu je ošemetné v tom, že není příliš přesné. Platí sice poučka, že stáří stromu se přibližně rovná obvodu kmene v palcích ve výšce cca 1,3 m nad zemí, ale na sílu kmene má vliv spousta faktorů, od podnebí až po množství srážek. Speciálně u lípy je ale určování stáří podle obvodu kmene problematické, neboť lípa je náchylná k vytváření dutin. Hlavní kmen se pak často rozpadá a nahrazuje jej srostlice výmladků.

Otázka č. 2 (správná odpověď: c)

Lípy se v porostech dožívají přibližně 150 let a jako solitéry 400 let. Nejsou však výjimkou stromy, které dosáhly neuvěřitelného věku 1000 let, i když v těchto případech věk obvykle pouze odhadujeme.

K našim rekordmanům patří Klokočovská nebo také Královská lípa na Havlíčkobrodsku, o které se už ve 14. století uvádí, že se jednalo o statný strom, v jehož stínu odpočíval Karel IV. během své cesty do k léčivému prameni v Modletíně roku 1370. V Libereckém kraji, v osadě Kotel, roste lípa, jejíž věk odborníci odhadují na 900 let. Vypráví se, že do její dutiny se před deštěm schovalo 30 dětí, které na školním výletě přepadl déšť. Ze středočeských rekordmanů stojí za zmínku Tisíciletá lípa ve Staré Lysé, pod kterou dle pověsti tábořil husitský hejtman Prokop Holý během tažení k Lipanům. U této lípy se však odborníci přou o její skutečný věk, který je podle posledních odhadů „pouhých“ 800 let.

Otázka č. 3 (správná odpověď: c)

V Evropě jsou původními druhy lípa srdčitá, někdy také označovaná jako lípa malolistá, a lípa velkolistá. Kromě těchto dvou můžete také potkat lípu evropskou, zvanou také obecná, která je přirozeným křížencem lípy srdčité a velkolisté, ta je ale v České republice poměrně vzácná.

Otázka č. 4 (správná odpověď: a+b+c)

Lipový květ má v léčitelství opravdu široké využití. Obecně známé je jeho použití při chřipce a respiračních chorobách. Lipový čaj podporuje pocení, pomáhá snižovat horečku a díky svým odhleňujícím účinkům nachází využití i při katarech průdušek a boji s kašlem. Už méně se ví, že snižuje hladinu cholesterolu, působí proti zánětům žil, angíně pectoris a využívá se v prevenci mrtvice a infarktu myokardu. Blahodárné účinky lipového květu se dále využívají při zažívacích nevolnostech, nadýmání, zácpě a potížích s ledvinami a močovými cestami. Lahodný lipový čaj také navozuje pocit psychické pohody a je proto oblíbenou součástí mnohých bylinných směsí.

Otázka č. 5 (správná odpověď: b)

Med se těšil oblibě odpradávna. Nejstarší doklad představuje kresba v Pavoučí jeskyni ve Španělsku, která znázorňuje sběr medu divokých včel a pochází z paleolitu, tedy doby přibližně před 13 000 lety. První písemná zmínka o medu byla objevena na hliněné destičce ze sumerského města Nippuru, je stará přibližně 4 000 let a prvními významnými včelaři se stali staří Egypťané, kteří med předkládali jako slavnostní pokrm v chrámech a jeho konzervační schopnosti využívali i při balzamování.

Otázka č. 6 (správná odpověď: b)

V dávných dobách lípa přestavovala univerzální léčivku, a to nejen co se květů týče. Staří Řekové používali kůru lipového stromu v boji s malomocenstvím; lipové listy se zase pro své mírně antiseptické účinky žvýkaly při puchýřích v ústech.

Otázka č. 7 (správná odpověď: b+c)

Nejznámější užitnou částí lípy nebylo v minulosti překvapivě její dřevo, ale lýko, které se používalo na výrobu rohoží, nádob na obilí a mouku, vrší, košíků a lan, a dokonce se z něho splétaly jednoduché střevíce, dokud lipové lýko nenahradilo snáze zpracovatelné konopí. Další méně známou skutečností je, že mladé lipové listy a výhonky představovaly tradiční součást lidské stravy a chutný salát si z nich můžete snadno připravit i vy. Zcela zapomenutou kapitolou je pak využití již starších listů, které se např. ve Francii za války sušily, mlely a přimíchávaly do mouky, která byla v té době vzácná. Mouka z lipového listí také sloužila jako zahušťovadlo do polévek a ve směsi s ovsem nebo ječmenem k přípravě kaše.

 Otázka č. 8 (správná odpověď: a+c)

Lipové plody mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, neboť obsahují až 50 % oleje, který se svojí kvalitou blíží oleji olivovému. Kromě toho se z upražených lipových plodů dá připravit nápoj podobný meltě a aby toho nebylo málo, chuť nezralých semletých lipových plodů je připodobňována k chuti čokolády, dokonce se experimentovalo s její výrobou, která však zkrachovala na velmi malé trvanlivosti tohoto produktu a rychlé ztrátě senzorických vlastností. Za zkoušku ale určitě stojí lipové čatní, které se vyrábí z ještě zelených lipových plodů ve směsi se zázvorem a zeleninou.

Otázka č. 9 (správná odpověď: a)

Lipové dřevo bylo oblíbené k výrobě válečných štítů nejen pro svoji snadnou opracovatelnost, ale také nízkou váhu. Dřevěný štít se pro zpevnění ještě potahoval surovou kůží případně zpevňoval lýkem. Věřilo se, že štít z lipového dřeva válečníka ochrání.

Mimochodem, z lípy se skutečně i věštilo, ale k tomu se nepoužívalo lipové dřevo, ale kůra. Například v Persii a starověkém Řecku se lipová kůra rozdělila na tři díly, které se v prstech splétaly a opět rozvinovaly . Po jejich rozvinutí byla vyslovena věštba. Řekové věřili, že tuto metodu nazírání do budoucnosti jim předala samotná bohyně Afrodita.

Otázka č. 10 (správná odpověď: a+b+c)

Dřevěné uhlí z lipového dřeva sloužilo jako součást směsi pro výrobu střelného prachu. Kromě toho našlo využití i v lékařství, kde se používalo jako zásyp k ošetření otevřených ran a dodnes je najdete v lékárnách ve formě aktivního uhlí, obecně označovaného jako živočišné uhlí.